"Uprchlíci"

„Uprchlíci“

Už delší dobu mě nic nedonutilo sednout si a sepsat to sem, abych se vykřičel do světa, ale tohle téma mě teď prostě hodně oslovuje.

Skoro každý den sleduji hromady různých zpráv a hlavně videí ze Sýrie a sousedních oblastí, kde se snaží převzít moc ty hordy dementních vrahů ve jménu Alláha. A samozřejmě také útoky všude jinde po světě, kde zrovna ti blbci nabudou dojmu, že tady by se dalo někoho beztrestně zabít (viz. Tunis, Francie, atd. …).
Právě jsem v jednom i-deníku dočetl článek o tom, že v Sýrii nějakou desetiletou holčičku znásilnilo jedno z těch hovad a pozor – její vlastní rodina plánovala jí zabít, protože tím, že byla znásilněná, uvrhla svoji rodinu do obrovské hanby. A tuto hanbu může smýt jen její smrt – ne toho sráče – to dá rozum. Co to kurva je ???

A teď se hordy jim podobných pokouší na lodičkách přeplavit do Evropy – jakoby „utíkají“. Přes veškeré současné i historické zkušenosti s fanatickými stoupenci islámu se obecně očekává, že státy Evropy se o uprchlíky postarají, dají jim jídlo, zajistí nový život atd. … Musím se zeptat – viděli jste někdy neoficiální záběry těch uprchlíků ?

  • je to 80-90% chlapů
  • navíc jsou všichni ve věku 15-40 let
  • mají mobily, tablety
  • v „utečeneckých“ táborech se hlavně dožadují WiFi, atd.
  • znásilňování je takový jejich běžný zvyk (stačí si na Google nebo YouTube napsat „muslim rape“ a máte čím se probírat několik týdnů

Viděli jste, jak se mírumilovně chovají např. v Calais ? Jak přepadávají kamiony, rozřezávají plachty, napadjí policii i řidiče, kteří brání svůj nebo svěřený kamion/náklad ?:

Nebo když si je v Itálii dovolil průvodčí ve vlaku obtěžovat žádostí o jízdenku – no tak mu prostě mačetou usekli ruku, no stress !
Info zde

Už naši předkové před mnoha staletími věděli, že islám musí zůstat ve svých zemích a celá histori lidstva to jen potvrzuje. Tenkrát to sice řešili drsnými křížovými výpravami, ale tenkrát se prostě s ničím nebylo zvykem tak srát.

Měli bychom je nechat ať si dál na svých pastvinách dávají rande s krásnými kozami nebo oslíky (obsluha toho dronu musela dost učůrávat :-)):

a k nám je zkrátka nepouštět.

Zajímalo by mě, kolik z těch lidím kteří se fotí s cedulkama „SOLIDARITU S UPRCHLÍKY PŘIJÍMÁM“ by si aspoň jednoho z těchto „uprchlíků“ vzalo domů a mám pro ně takový soukromý vzkaz: „Doufejte, že Vám hned první den nepřefiknou starou, dítě a psa. O hlavu se ale nebojte, tu už máte vzhledem k té ceduli stejně k hovnu !“

Stiskl jsem play ! Jo !!!

Nevím jak vás, ale mě teda úplně příšerně serou různí DJové, kteří se pasují na něco zvláštního, často dokonce až na “umělce” ! Muhehe, vždycky mě to znovu dostane. Jo jasně, nikomu to neberu, prostě lidem pouští hudbu někde v klubu a snaží se trefit do momentální nálady. Navíc tedy nějakým způsobem řadí songy za sebou tak, aby mezi sebou přecházely v podobném BPM atd, … To všechno já chápu. ALE JAK U TOHO DĚLAJÍ TY VÍTĚZNÉ PÓZY !!! KURVA PROČ ??? On si najde MP3jku, nebo tam dá nějakej jinej nosič, fajnšmekr vinyl – no ale pak zkrátka jen stiskne PLAY. A už ! Vítězná póza ! Freddie Mercury hadr 🙂 Jo, všichni se na mě honem teď podívejte, to PLAY jsem zmáčknul já !!! Jsem král a umělec !armin-dj-mag-2012
Možná, že jsem (určitě jsem) zaujatej, ale uznejte sami i vy, co na ty “večírky” chodíte. Je to stejné, jako kdyby paní v bufáči, ukrojila plátek sekaný, poslala vám ho na talíři a hned to hlásila výskokem na pult “JO VY SRÁČI, TU SEKAČKU JSEM UKROJILA JÁÁÁÁ”. No je to nářez. Asi je to taky tím, že jsem bývalý aktivní muzikant křižující různými styly a vážící se opravdových umělců – co zkrátka umějí hrát na nějaký nástroj. Tihle “umělci” neumí hrát na nic, a když tvoří nějaký svůj nový “track” tak jen za sebe sestříhávají nějaké smyčky :-))). “Mám teď dva nový treky, jsou tam hodně spejcový zvuky, skvěle bejsový bíty – no je na tom spousta práce. Makal jsem na tom fakt dlouho, feat. DJ Majkl, DJ Hustoles, DJ Filc a remixoval to pak ještě D’Cock z Manchesteru (a ten dává v tomhle oboru tvrdej diktát !). No prostě – přijďte se podívat v sobotu, hraju! o víkendu v Újezdě v sokolovně.” Už se nemůžu ani smát, jdu teď na hajzl a až si pěkně sednu, tak naflákám na mobilu haldu mocnejch tracků a zkusim prorazit jako DJ Tlutchuba. 🙂

Minulý týden jsem projížděl přes Plzeň a po vyřízení všeho potřebného jsem se přibrzdil na jedno rychlé presso u Mekáče na Borských polích. Sedím si tak na své barovce, usrkávám horké kafe a pánovi na vedlejší židli čtu nenápadně zajímavý článek v jeho novinách.

 

Najednou mě zaujal zvláštní ruch, takový blížící se „bordel“. Po chodbě z vnitřku nákupáku se valila zajímavá rodinka. Všichni kompletně Adidas style od hlavy k patě, maminka dokonce vč. nezbytných slunečních brýlí s třemi pruhy, klasicky vetknutými do hustých černých vlasů. První driblovalo jejich dítě. Tam, zpátky, tam, zpátky a přitom náhodně vráželo do ostatních lidí, za pobaveného přihlížení svých rodičů. Z chodby odbočili přímo u mě a začali okupovat sezení asi o dva metry dál. Chlapeček okamžitě vtrhnul do dětského koutku a jeho driblování sem a tam pokračovalo i zde, síť nesíť, prolézačky neprolézačky. Rozdíl byl pouze v tom, že vše začal doprovázet docela neuvěřitelným řevem, kvílením, jekotem a dalšími, těžko definovatelnými pazvuky, asi výrazy vzrušení. V tu chvíli už celou rodinku po očku pozorovalo celé osazenstvo Mekáče.

 

Rodiče se rozvalili u stolku a bez zjevného zájmu o bordel, který dělalo jejich dítě, si začali horlivě kontrolovat telefony. Asi čekovali Fejs, nebo co. Pobaveně jsem je pozoroval, ale to ještě nic nebylo. Po chvíli jízdy na svém displeji se otec zvednul, pohodil svými třemi zlatými řetězy a vyrazil k prodejnímu pultu. Zkouknul dortíky a zarazil se u nabídky se zmrzlinou. Chvíli na ni koukal, bylo vidět, jak mu to šrotuje na maximum. Konečně rozkódoval výslovnost u své favoritky a zařval (ale fakt zařval) směrem k fakanovi: „Džuzepe, dáš si strakatelůůů ?“. V tu chvíli jsem měl co dělat, abych nevdechnul svůj hrnek. Synek Džuzepe samozřejmě na fotra nereagoval, protože byl zrovna zaneprázdněn pokusem, kolik kopanců vydrží kočárek paní, která šla vedle na záchod přebalit své mimino. Nic tedy nebránilo tomu, aby fascinující věta zazněla podruhé, s ještě větší intenzitou: „Nokurva Džuzepe, strakatelů dáš si ?“.

 

Džuzepe to konečně pobral a výhrůžně zařval zpět k otci: „Jo !“ Ten tedy vyrukoval na slečnu se seznamem požadavků a ta začala makat jako šroub, aby pán dlouho nečekal. Frappé, latté, sirupy, třikrát strakatela, dva muffínky pro taťku a mamku + nakonec ještě třikrát „ne tadyten kousek s jahodama paní“ do krabičky na doma. Všechno natlačil na stolek a začali to statečně a na přeskáčku zpracovávat. Fakan zpracovával jen občasně při průletu, neboť měl šílenou práci s tím, aby stihl za dobu návštěvy opravdu do všeho kopnout a praštit minimálně desetkrát.
Otec s matkou vypili kafíčka a hlava rodiny opět vyrazila k pultu. Zvědavě jsem čekal, jaké bude další přání a nebyl jsem zklamán. „Paní, máte Vittel ? Šest si vemu !“ Hotovo. Tímto nákupem kvalitní vody ukončilo trio svoje občerstvení a ověšeni igelitkami i s Vittelem vyrazili někam do hlubin parkoviště.

 

Fascinovaně jsem za nimi zíral, dokud se mi neztratili z očí. Ach jo, ti se maj ! Přitom to byli ti lidé, co vždycky v televizi říkají: „Ne ja bych pracoval moc rád, nejradši ze všeho, fakt ! No ale už 18 let hledam práci ! Práce nejni !“. No jo, je to vážně pech, chudák jeden. Když nemá nikdo z rodiny práci už od 18 let, nezbývá prostě nic jiného, než zabíjet volný čas po nákupech a kavárnách, to dá přece rozum. Čtvrtek, slabých deset hodin dopoledne a oni tak pěkně celá rodinka můžou vyrazit na shopping, pak vodfrknou v kafáči – paráda. Určitě musí být šikovní, když se i přes tu všechnu smůlu takhle mají ! I ten malý, i když je to ještě dítě. Například v testovacím oddělení Ikea by byl určitě zvolen zaměstnancem měsíce (kdyby byla práce).

Oproti tomu já blbec, co musí pracovat, aby měl na muffínek, ještě pádím rychle zpět do kanceláře, kde budu tvořit hodnoty minimálně dalších pět hodin. Pro mě práce zrovna zbyla, sakra. Taky bych to dnes radši už vynechal, ale asi jsem se měl líp učit, jasně. Anebo jsem se měl jmenovat Džuzepe. Třeba Džuzepe Horváth, to byste čuměli !

cikan